První tři díly novodobého Perského prince je nutno v tuto chvíli chápat jako (prozatím) uzavřenou věc. Děj čtvrtého dílu začíná úplně nanovo a s dějem předchozích her nesouvisí. I prostředí samotné je docela jiné. Obecně je nový Perský princ jakousi pohádkou z Tisíce a jedné noci, ovšem pohádkou pořádně temnou, i když princ si zde prakticky ze všeho utahuje a nic a nikoho kolem sebe nebere vážně. Faktem však je, že svět, ve kterém se pohybuje je temný a depresivní (chce se mi říct skoro hororový), kde se nic nezdá skutečné, kde iluze vládnou nad realitou. A v tomto světě je princ strašlivě osamělý. *Autor*